Co je aquaplaning?
Aquaplaning, dobře známý a velmi nebezpečný jev, se kterým se při řízení vozidla setká, třeba i jen v mírné formě, mnoho řidičů. Zásadní je, že se nejedná o běžný smyk na mokré vozovce, ale o úplnou ztrátu přilnavosti pneumatiky způsobenou nedostatečným odvodem vody z jejího povrchu.
Při aquaplaningu se v prostoru mezi pneumatikou a vozovkou vytváří souvislá vrstva vody, a kvůli té se vozidlo stává zcela neovladatelným. K této situaci dochází často zcela nečekaně, bez předchozích varovných signálů. Pouze náhle zvýšené otáčky na otáčkoměru a bleskurychlá ztráta ovladatelnosti vozidla signalizují, že právě zažíváte na vlastní kůži, co znamená "chytnout aquaplaning".
Jak a kdy vzniká aquaplaning?
Nejčastěji aquaplaning vzniká při rychlostech nad 80 km/hod, ale jak ukázaly testy, v případě malé hloubky dezénu může nastat i při mnohem nižších rychlostech. Aquaplaning vás může potkat nejen při jízdě v přímém směru, ale i při jízdě v zatáčce. Tento příčný aquaplaning je mnohem nebezpečnější a jeho zvládnutí je ve většině případů nemožné.
Nejčastější příčiny aquaplaningu
- Špatný stav pneumatik - nevhodný výběr dezénu a jeho nedostatečná hloubka
- Příliš vysoká rychlost vozidla
- Velké množství vody na vozovce
Jak při jízdě předcházet aquaplaningu?
- Především zpomalte a sledujte vozovku ve vzdálenosti 3-4 sekund před sebou. V silném dešti nepoužívejte tempomat.
- Předvídejte, nebezpečná je i každá hlubší voda na vozovce (kaluže, vyjeté koleje, přetékající strouhy, i proud vody stékající z polí).
- Pokud máte možnost, připravte se a reagujete včas, před najetím do hluboké vody, můžete preventivně povolit pedál plynu a sešlápnout spojku.
- Při silném dešti sledujte stopy vašeho automobilu ve zpětném zrcátku. Pokud se rychle zavírají, hrozí velké riziko aquaplaningu.
- Náhlé silnější rázy do volantu, znamenají, že už narážíte do vodního klínu mezi pneumatikou a vozovkou. To je okamžik, kdy aquaplaning právě vzniká.
Co dělat když dostanete aquaplaning?
- Nebrzděte, nepřidávejte plyn, zbytečně netočte volantem - pokud kola opět "zaberou" mohli byste dostat nezvladatelný smyk.
- Snažte se držet kola v přímém směru, povolte pedál plynu, sešlápněte pedál spojky. Vzniklý vodní klín vozidlo zpomalí, a tím se pneumatika dostane opět do kontaktu s vozovkou.
Omezte riziko!
- Průběžně kontrolujte hloubku dezénu pneumatik. Pro snížení rizika aquaplaningu uvažujte o výměně pneumatiky už při hloubce dezénu 3 mm.
- Průběžně kontrolujte správný tlak v pneumatikách. Především v případě vysokého tlaku zbytečně snižujete styčnou plochu pneumatiky s vozovkou, a tak zvyšujete riziko ztráty přilnavosti. Ani podhuštěné pneumatiky však nejsou za mokra bezpečné.
- Při výběru bezpečných letních pneumatik dbejte na to, jakých dosáhly výsledků v nezávislých testech na mokru a případně jakou mají odolnost proti aquaplaningu.
Dlouhodobě jsou v tomto ohledu výborně hodnocené například letní pneumatiky Continental PremiumContact 5 nebo GoodYear Efficientgrip Performance. Dezén Efficientgrip Performance v tomto ohledu dokonce zvítězili v letošním testu pneumatik automotoklubu ÚAMK mezi pneumatikami o rozměru 195/65 R15.
Jaké pneumatiky jsou tedy bezpečné?
Jednou z nejčastějších příčin vzniku aquaplaningu jsou pneumatiky s nízkou hloubkou dezénu.
Finský svaz výrobců pneumatik, do kterého patří i známý koncern Nokian, vydal před časem výsledky testů, které potvrdily, že letní pneumatiky, které ještě stále vyhovují bezpečnostní normě v ČR, tedy s hloubkou dezénu 1,6 mm, mají, při rychlosti 75 km/h a výšce vodní vrstvy pouhé 3 mm, dotykovou plochu pouze 16% oproti ploše nové pneumatiky! Z dalších testů také vyplynulo, že při stejné hloubce dezénu, tedy 1,6 mm, dokáže tato pneumatika odvést pouze 14% objemu vody oproti pneumatice nové.
Vozidlu s takto opotřebovanými pneumatikami stačí za silného deště rychlost pouhých 60 km/hod, aby ztratilo úplnou přilnavost, a vznikl tak nebezpečný aquaplaning.
Nebezpečí aquaplaningu zvyšují i širší sportovnější pneumatiky. Jejich styčná plocha s vozovkou je sice větší a mají vyšší počet radiálních drážek, ale současně se také pod touto pneumatikou hromadí více vody, kterou je potřeba dostatečně rychle odvést. Délka odvodových drážek k okraji je u těchto pneumatik delší, takže jejich účinnost v odvodu vody není tak vysoká a riziko vzniku aquaplaningu tím stoupá.
Slyšeli jste někdy o slushplaningu?
Slushplaning vzniká podobně jako aquaplaning při ztrátě kontaktu pneumatiky s vozovkou, ale místo na čísté vodě jako při aquaplaningu dochází při slushplaningu na rozbředlém sněhu.
