Věděli jste, že každý den jezdíte po silnicích obklopeni pneumatikami, které byly už (nejméně) jednou recyklované? Až 85 % autobusů a nákladních aut totiž jezdí na protektorech.
Protektorované pneumatiky dokážou ušetřit až 60 % nákladů oproti nákupu nových. A u velkých strojů, kde může kompletní sada pneumatik stát i hodně přes sto tisíc korun, to může znamenat úsporu v řádech desítek tisíc korun.
Ale co vlastně protektory jsou a jak se vyrábí? Kdy se vyplatí a kdy ne? A co na ně říká legislativa? To se dozvíte v našem kompletním průvodci.
Co všechno se v článku dozvíte o protektorech?
- Co jsou to protektory?
- Proč se pneumatiky protektorují?
- Jak probíhá proces protektorování?
- Které stroje využívají protektorované pneumatiky?
- Legislativa týkající se protektorů
- Výhody a nevýhody protektorů
- Komu se protektory vyplatí a komu ne?
Co jsou to protektory?
Protektorovaná pneumatika (protektor) je ojetá pneumatika, u které byla vrchní opotřebovaná vrstva vzorku vyměněna za novou.
Zatímco běhoun – vzorek a vrchní vrstva pneumatiky, která se dotýká vozovky – se během používání opotřebuje, vnitřní kostra pneumatiky často zůstává v dobrém stavu.
Proces protektorování spočívá v odstranění starého, sjetého běhounu a nahrazení novým. Přibližně 30 % staré pryže se nahradí novou, zatímco kostra – tedy nosná konstrukce pneumatiky včetně ocelových kordů – zůstává původní. Výsledkem je pneumatika, která vypadá navenek jako nová.
Výroba protektoru metodou „za tepla“, kdy se na kostru nanese nezvulkanizovaný kaučuk. Do něj se při zvýšené teplotě a tlaku vylisuje nový vzorek.
Proč se pneumatiky protektorují?
Důvody jsou dva. A nemá smysl si nic nelhávat – tím hlavním je samozřejmě úspora nákladů. Protektory jsou totiž o 30 až 60 % levnější než nové kusy. U pneumatik pro letadla, těžké zemědělské stroje a nákladní auta, kde vyjde sada nových pneu i na vyšší desítky tisíc korun, se jedná o významnou úsporu. Některé typy pneumatik lze totiž protektorovat i opakovaně.
Zejména v evropských zemích je ale velmi důležitý i ekologický faktor. Protektorováním jedné pneumatiky totiž ušetříte až 70 % ropy a oceli, které by se spotřebovaly na výrobu nové. Výsledkem jsou přibližně o 30 % nižší emise CO₂. Jde tedy o nejekologičtější způsob recyklace pneumatik.
Protektory tvoří až 85 % trhu s pneumatikami pro nákladní automobily.
Jak probíhá proces protektorování?
Protektorování je postup, při kterém se na ojeté pneumatice vymění opotřebovaný vzorek za nový. Celý proces se skládá ze 4 kroků, které zajišťují, že bude mít pneumatika vlastnosti, které se co nejvíc blíží novému produktu:
1. Vstupní kontrola
Než se jakákoli pneumatika dostane do procesu protektorování, musí projít přísnou kontrolou. Nejdříve se plášť očistí a každá pneumatika dostane evidenční číslo, aby nedošlo k záměně. Následuje série kontrol:
- Vizuální kontrola – plášť se vloží do přístroje, který roztáhne patky pneumatiky. Technik pečlivě zkontroluje, že vnitřek pneumatiky ani bočnice nejsou poškozené.
- Ultrazvuková kontrola – ultrazvuk odhalí i trhliny v kostře pneumatiky, které nemusí být viditelné pouhým okem. Například dutiny, rozdělování jednotlivých vrstev, propíchnutá místa nebo jiná skrytá poškození.
- Tlaková zkouška – plášť technici natlakují a sledují, jestli neuniká vzduch a nedochází k deformacím.
Pouze pneumatiky, které projdou všemi kontrolami, pokračují do dalšího kroku. Zbytek putuje k běžné recyklaci.
2. Drásání a příprava
Pneumatiky, které prošly kontrolou, putují k drásacímu stroji, který odstraní zbytky původního dezénu. Následuje důkladná kontrola a opravy. Pokud nože poškodily kostru, zkoumá se rozsah škod. Pokud se jedná pouze o povrchové odření, technici místa vybrousí a vyplní spojovací gumou.
Zbytky původního vzorku, které stroj neodstranil, je třeba odřezat postaru ručně nožem.
3. Nanesení nového dezénu
Na připravenou a zdrásanou kostru se nanese speciální vulkanizační roztok. Ten slouží jako spojovací prvek mezi starou kostrou a novým běhounem. Připravený běhounový pás se následně odřízne na přesnou délku odpovídající obvodu pneumatiky. Pomocí laserového zaměřovače přesně přiloží na kostru a oba jeho konce se spojí.
Pak se celá pneumatika zabalí do vulkanizačního obalu (také někdy označovaného jako vakuová membrána), ze kterého se odsaje vzduch. Díky tomu bude nový dezén během celého procesu vulkanizace dokonale přitlačen ke kostře.
Existují dva základní způsoby, jak běhoun spojit s kostrou – protektorování za tepla nebo za studena.
| PROTEKTOROVÁNÍ ZA TEPLA | PROTEKTOROVÁNÍ ZA STUDENA | |
|---|---|---|
| PROCES | Při protektorování za tepla (Hot Retreading) se používá nezvulkanizovaný kaučukový materiál. Na pneumatiku se nasadí forma s dezénem a společně se zabalí do vakuového obalu. Pneumatika se pak vloží do autoklávu, kde pod tlakem 14 barů a teplotě 150 °C dochází k vulkanizaci materiálu a vylisování nového dezénu. Celý proces trvá přibližně 3 hodiny. | Při studené metodě (Cold Retreading) se používá předvulkanizovaný běhounový pás s už vylisovaným vzorkem. Tento pás se přilepí na připravenou kostru a celá pneumatika se zabalí do vakuového obalu, ze kterého se odsaje vzduch. Následně se vloží do autoklávu. Při tlaku 6 barů a teplotě 95-120 °C dochází ke zvulkanizování spojovací vrstvy. Proces trvá přibližně 1 hodinu. |
| VÝHODY |
✅ Vyšší kvalita výsledné pneumatiky ✅ Trvanlivé spojení běhounu s kostrou ✅ Možnost obnovy nejen běhounu, ale i bočnic ✅ Výsledná pneumatika je „jako nová“ |
✅ Výrazně levnější postup ✅ Rychlejší výrobní proces ✅ Jednodušší z hlediska potřebných technologií |
| NEVÝHODY |
❌ Dražší proces ❌ Časově náročnější ❌ Sofistikovaný proces náročný na technologie |
❌ Větší riziko odlupování běhounu ❌ Nižší kvalita spojení ❌ Kratší životnost |
| VYUŽITÍ | Tuto metodu používají prémiové značky jako Goodyear (TreadMax), Continental (ContiRe) nebo Michelin (Remix®). Protektorované pneumatiky vyrobené za tepla mají vlastnosti srovnatelné s novými pneumatikami. Díky tomu jsou vhodné například pro dálkovou nákladní přepravu. | Studená metoda má své využití především u pneumatik pro zemědělské i stavební stroje a nebo vozy městské hromadné dopravy. Vlastnosti protektorů lisovaných za studena jsou totiž zcela dostačující při přepravování na kratší vzdálenosti, kde nejsou tak vysoké nároky na rychlost a kilometrový nájezd. |
4. Vulkanizace a výstupní kontrola
Po vulkanizaci, kdy tlak a teplota zajistily pevné spojení běhounu s kostrou, následuje chlazení a otevření autoklávu. Hotové protektorované pneumatiky opět procházejí sérií kontrol:
- Ultrazvuková kontrola – ověření kvality spojení běhounu s kostrou.
- Vizuální kontrola – kontrola povrchu, hledání prasklin nebo nerovností.
- Tlaková zkouška – finální test těsnosti.
Pneumatiky, které kontrolou projdou, se následně nastříkají černým barvicím roztokem. Je to čistě kosmetická úprava, zákazníci jsou totiž zvyklí na lesklý vzhled nových pneumatik.
Které stroje využívají protektorované pneumatiky?
V 90. letech minulého století jsme mohli protektory běžně vídat na osobních autech v běžném provozu – tehdy tvořily více než 10 % všech prodaných pneumatik v tomto segmentu. Od té doby se však situace výrazně změnila a dnes tvoří protektory méně než 1 % trhu s pneumatikami pro osobní vozy.
Hlavním důvodem je větší dostupnost cenově dostupných alternativ a také vyšší nároky řidičů na jízdní vlastnosti, komfort a hlučnost.
Přesto existuje celá řada strojů, u kterých jsou protektory téměř standardem. Například tvoří až 85 % trhu u nákladních aut a autobusů – a pro udržení cenové dostupnosti v těchto odvětvích jsou prakticky nepostradatelné.
➡️ Letadla
Spojení letadel a protektorů většinu z nás vůbec nenapadne – ale právě letectví patří k odvětvím, kde se používají nejintenzivněji. Pneumatiky letadel se totiž během jejich životnosti protektorují průměrně 7 až 9krát.
Je to dáno extrémně vysokou cenou leteckých pneumatik, přísnou kontrolou jejich stavu a faktem, že kostry těchto pneumatik jsou konstruovány právě s ohledem na opakované protektorování.
Dopravní letadlo jako je Boeing 747 má 18 pneumatik, které musí unést 447 700 kg. Velmi rychle se proto opotřebí.
➡️ Nákladní vozidla
Toto je hlavní doména protektorovaných pneumatik, kde tvoří až 85 % celého trhu. Důvod je prostý – cena. Pneumatiky pro nákladní vozy můžete protektorovat 2 až 4krát. V USA se některé pneumatiky protektorují dokonce až 4 až 6krát.
Příklad z praxe: Představte si dopravní společnost s flotilou 50 nákladních vozů. Nejmenší vozy mají 6 pneumatik, ty největší kloubové mohou mít až 22. Pro zjednodušení tedy počítejme, že má průměrný kamion 14 pneumatik. Jedna pneumatika stojí 8 až 15 tisíc korun – takže jsme cca na průměru 12 000 Kč za jednu pneumatiku. Protektorováním můžete ušetřit až 40 % nákladů.
Pokud byste koupili pro celou flotilu nové pneumatiky, znamená to investici 8 400 000 Kč. S protektory vás to vyjde 5 040 000 Kč – což je stále slušná suma, ale i tak ušetříte 3 360 000 Kč. A berme v potaz i to, že kilometrový nájezd kamionů není zrovna nejmenší, takže pneumatiky budete měnit poměrně často.
Navíc je tu další praktická výhoda, že až 95 % trhu s protektorovanými nákladními pneumatikami lze pokrýt pouhými 12 rozměry. To je obrovský rozdíl oproti osobním vozům, kde existují stovky různých rozměrů.
Pneumatiky pro nákladní dopravu tvoří zdaleka největší část trhu s protektory.
➡️ Stavební a zemědělské stroje
Pneumatiky pro stavební stroje (nakladače, bagry, jeřáby) nebo zemědělskou techniku (traktory, kombajny) patří mezi ty vůbec největší a nejdražší. Kvalitní pneumatika pro traktor nebo nakladač může stát klidně 30 000 a 50 000 Kč za kus, u největších rozměrů pro pevné dampry se ale může cena vyšplhat i na víc než půl milionu Kč.
Tyto stroje pracují v extrémně náročných podmínkách – bláto, kamení, ostrý štěrk, pole. Pneumatiky se proto opotřebovávají rychle, ale jejich kostra je zpravidla velmi robustní a konstruovaná právě s ohledem na protektorování.
Pro protektorování těchto pneumatik se nejčastěji používá metoda za studena, která je levnější a pro účely zemědělských a stavebních strojů naprosto dostačující. Ty totiž tak jako tak nejezdí rychle ani na dlouhé vzdálenosti, takže nevýhody studené metody (nižší trvanlivost spojení) zde nehrají zásadní roli.
Pneumatiky pro stavební a zemědělské stroje je možné protektorovat 2x až 3x a lze tak ušetřit až 60 % nákladů oproti nákupu nové pneumatiky. To může v praxi znamenat úsporu v řádu desítek až stovek tisíc korun.
Pneumatiky pro obří dampry jako je CAT 797F mohou mít průměr až 4 metry a hmotnost 5 tun. Jedna vyjde na více než půl milionu Kč.
➡️ Autobusy a trolejbusy
Autobusy a trolejbusy tvoří společně s nákladními vozy páteř trhu s protektorovanými pneumatikami. Ať už jde o městskou hromadnou dopravu nebo meziměstské linkové spoje, protektory jsou zde naprostým standardem.
Matematika je i v tomto případě jednoduchá: jeden linkový autobus má 6 pneumatik, městský kloubový autobus nebo trolejbus dokonce 8. Při ceně okolo 10 000 až 15 000 Kč za jednu pneumatiku představují protektory výraznou úsporu v rozpočtu dopravních podniků. Pneumatiky pro autobusy lze totiž protektorovat 2 až 3krát a ušetřit až 40 % nákladů oproti nákupu nových.
Protektorům navíc nahrává několik skutečností – dopravní prostředky jezdí pravidelné trasy a mají profesionální údržbu. Městské autobusy a trolejbusy sice často zastavují a rozjíždějí se (což pneumatiky více namáhá), ale zase nejezdí rychle. Trolejbusy mají navíc díky elektrické trakci z trolejového vedení plynulejší rozjezdy a brzdění než dieselové autobusy, což pneumatikám svědčí. Linkové autobusy sice najedou hodně kilometrů, ale při konstantní rychlosti na dálnicích, což je pro pneumatiky ideální.
Trolejbusy jsou v podstatě ideální pro dlouhou životnost protektorů. Rozjíždějí se plynuje a jezdí relativně pomalu po pravidelných trasách.
➡️ Osobní vozy, dodávky a SUV
A konečně se dostáváme k nejkontroverznější kategorii. Jak jsme zmínili, protektorované pneumatiky pro osobní vozy tvoří dnes méně než 1 % trhu. Ani v 90. letech, kdy byly protektory na vrcholu, to přitom nebylo více než 10 %.
Zároveň jsme zmínili, že za klesající popularitou stojí především levné pneumatiky značek v ekonomické třídě. Proč se to ale dotklo pouze protektorů pro dodávky, osobní vozy a SUV? U letadel, autobusů, nákladních aut, i stavební a zemědělské techniky jsou přece protektory oblíbené i navzdory levné konkurenci.
Důvodů, proč nejsou protektory pro osobní auta, SUV a dodávky příliš oblíbené je několik:
- Nižší rozdíl v ceně – zatímco pneumatiky pro letadla, nákladní vozy i autobusy stojí desítky tisíc korun, gumy pro osobní vozy jsou výrazně levnější. Rozdíl v ceně se tak u cenově dostupných značek většinou pohybuje maximálně v řádu stovek korun.
- Horší jízdní vlasnosti – ani při nejkvalitnějším zpracování se protektory kvalitou nevyrovnají nové pneumatice. Brzdná dráha, ochrana proti aquaplaningu, ovladatelnost... to vše je u protektorované pneumatiky znatelně horší než u nové.
- Hlučnost a komfort – protektory jsou poměrně tvrdé a jízda na nich není ani příjemná ani tichá. Při vyšších rychlostech vysloveně „hučí“.
- Dostupnost rozměrů – protektorované osobní pneumatiky prakticky končí na průměru 17 palců. S modernizací vozového parku a stále většími koly to znamená, že pro většinu nových aut se protektory zkrátka vůbec nevyrábí.
- Nízká opakovatelnost protektorování – pneumatiky pro osobní vozy, SUV a dodávky lze protektorovat pouze jednou až dvakrát. Na rozdíl od jiných druhů pneumatik se totiž u jejich kostry s protektorováním příliš nepočítá.
Protektory dnes proto používají hlavně majitelé starších aut, v jejichž rozměru se protektory stále ještě prodávají.
Legislativa týkající se protektorů
Protektorované pneumatiky podléhají (zejména v Evropské unii) přísné legislativě. Vzhledem k tomu, že kostra byla nejméně jednou použita, musí být kontrolní procesy precizní, aby se minimalizovalo riziko poškození protektorů během provozu.
V Evropě se protektorování řídí předpisy UNECE (Evropské hospodářské komise OSN):
- Předpis č. 108 – pro osobní vozidla
- Předpis č. 109 – pro užitková a nákladní vozidla
Tyto předpisy specifikují klíčové požadavky na proces protektorování. Aby protektorovací závod mohl prodávat své produkty, musí absolvovat pravidelné kontroly. Ze své roční produkce musí také výrobce nechat testovat 0,01 % vyrobených pneumatik na hmotnostní index a rychlostní index.
Značení protektorovaných pneumatik
Protektorovanou pneumatiku poznáte podle povinného nápisu "RETREAD" na bočnici. Kromě toho najdete na bočnici všechny standardní údaje, které patří ke značení pneumatiky, jako je šířka, profil, průměr, rychlostní a nosnostní index.
Kromě toho však najdete u protektorů také označení schválení podle předpisů č. 108 nebo č. 109 podle typu pneumatiky rok protektorování (nikoli rok výroby pneumatiky, ze které kostra pochází).
Na bočnici protektoru najdete, kdy byl vyroben – kostra pneumatiky ale může být mnohem starší.
Vyloučení protektorů z EU štítků
Protektorované pneumatiky jsou vyloučeny z nařízení o energetickém štítku EU. To znamená, že na nich nenajdete známý barevný štítek s hodnocením valivého odporu, přilnavosti na mokru a hlučnosti.
Hlavním důvodem je zkrátka to, že neexistuje standardizovaná testovací metodika pro protektorované pneumatiky. Evropská unie ale uvažuje o zavedení nového speciálního systému pro protektory v budoucnu, protože protektorování podporuje cirkulární ekonomiku a má velký potenciál z hlediska ekologické recyklace.
Protektory jsou vyloučeny z nařízení EU o energetických štítcích.
Pravidla montáže protektorů
Při užívání a montáži protektorových pneumatik je také třeba dodržet několik pravidel:
- Na jednu nápravu je možné použít pouze protektory jednoho výrobce. Nemůžete tedy kombinovat protektory od různých značek.
- Pokud kombinujete nové a protektorované pneumatiky na jedné nápravě (což se příliš nedoporučuje), musí protektorování provést stejný výrobce, který vyrobil ostatní (nové) pneumatiky na nápravě.
- Všechny pneumatiky na jedné nápravě musí mít stejné parametry: rozměr, konstrukci i rychlostní a nosnostní index.
- U nákladních vozidel se protektorované pneumatiky doporučují na hnací a vlečné nápravy, nikoli na řídicí nápravy.
Výhody a nevýhody protektorů
Abychom byli objektivní, je třeba říct, že protektory mají řadu výhod – jedná se ale spíše o výhody týkající se ceny a ekologie. Bohužel mají i spoustu nesporných nevýhod, kde za novými pneumatikami zkrátka zaostávají.
| VÝHODY | NEVÝHODY |
|---|---|
| ✅ Nižší pořizovací cena – cena protektorů je o 40 až 60 % nižší než u nových pneumatik. | ❌ Riziko skrytých vad – ani ultrazvuková kontrola nemusí odhalit všechny skryté vady. Některé se navíc mohou promítnout až po delším užívání. |
| ✅ Nejekologičtější forma recyklace – oproti výrobě nové pneumatiky ušetříte až 70 % ropy a oceli a 30 % emisí CO₂. | ❌ Horší jízdní vlastnosti – brzdná dráha, ovladatelnost a například ochrana proti aquaplaningu je horší než u nových pneumatik. Záleží na preciznosti výroby a kvalitě kostry, ale obecně počítejte s kompromisy. |
| ✅ Lze je používat opakovaně – ekologický aspekt ještě víc umocňuje skutečnost, že kostru většinu typu protektorovatelných pneumatik můžete využít i několikrát. | ❌ Vyšší hlučnost a nižší komfort – protektorované pneumatiky bývají hlučnější než nové a jízda na nich je mnohem méně pohodlná. |
| ✅ Pozitivní dopad na cenu zboží a služeb – kdyby protektory neexistovaly, tak by městská hromadná doprava, kamionová doprava, stavební a zemědelské práce i další obory měly vyšší náklady. To by se muselo promítnout i do koncových cen. | ❌ Problémy s vyvážením – pokud není protektorování provedeno naprosto precizně, může být pneumatika mírně nevyvážená. To se projevuje vibracemi na volantu při vyšších rychlostech. U levných nebo nekvalitních protektorů se můžete setkat dokonce s nedokonale kulatou pneumatikou, což vede k předčasnému opotřebení tlumičů a dalších částí nápravy. |
| ✅ Kvalita některých protektorů může být srovnatelná s novými pneu – to se týká zejména protektorů vyráběných metodou „za tepla“, kterou používají některé prémiové značky. | ❌ Nedostatek vhodných rozměrů – tento problém se týká hlavně protektorů pro osobní auta a SUV, kde je výběr omezen do průměru 17 palců. |
| ❌ Variabilní kvalita – kvalita protektorů se mezi výrobci výrazně liší. Prémiové protektory od Michelinu nebo Continentalu jsou na úplně jiné úrovni než levné protektory jiných značek. Vzhledově přitom mohou vypadat téměř identicky. | |
| ❌ Vyšší riziko nehody – zejména při vyšších rychlostech je riziko poškození u protektorů statisticky vyšší než u nových pneumatik. |
Když jsme si tady teď odpověděli na některé příjemné i méně přijemné otázky, zbývá už jen jedna poslední. Pro koho jsou protektory vlastně vhodné?
Komu se protektory vyplatí a komu ne?
Protektory jsou vhodné hlavně pro komerční využití ze strany firem. Dávají smysl pro vozové parky nákladních automobilů a autobusů, ale třeba i zemědělskou a stavební techniku nebo letadla. Tyto stroje nejvíce profitují z hlavních výhod protektorů a příliš je neovliňují jejich nevýhody.
Naopak se příliš nehodí pro osobní auta a SUV. Rozdíl v pořizovací ceně je ve srovnání s levnějšími značkami (jako je například značka Kormoran) minimální a nevýhody zde spíše převažují.
Kvůli vyššímu riziku defektu při vysokých rychlostech se u osobních automobilů od protektorů stále více ustupuje.
Hledáte pneumatiky za dostupnou cenu?
V naší nabídce najdete celou řadu kvalitních značek v ekonomické třídě za cenu protektorů.
